|
|
Kulturní přehled u žáků středních škol na Znojemsku
Hláčová, Soňa
Bakalářská práce se zabývá tématem kulturního přehledu u žáků středních škol na Znojemsku. Cílem bakalářské práce je zjistit jaký mají žáci celkový přehled o kulturním dění, které probíhá v jejich rodném městě nebo ve městě, kde navštěvují střední školu. Bakalářská práce je především zaměřena na pojmy kulturologie a kultura. Část bakalářské práce je pak věnovaná samotné kultuře a kulturním akcím, konajícím se ve městě Znojmě. Součástí práce je také praktická část, kde jsou reflektovány výsledky dotazníků předložených na určitých středních školách.
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
| |
|
|
Fanouškovství jako aktivní konzumace kultury
VANÍČKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zabývá tematikou fanouškovství, konkrétně fanouškovskými komunitami fikčních kulturních děl. V první části mapuje postupný výzkum masových médií od 20. století a rozvoj přístupu k publiku konzumujícímu mediální sdělení. Shrnuje, že otázka recipientů masmediálních sdělení byla dříve vnímána jako otázka jednolité masy pod totální nadvládou kulturního průmyslu; s postupem času výzkum však prokázal diverzitu v publiku, jejímž výsledkem je různorodost vnímání mediálních sdělení. Od obecného přístupu přechází v druhé části ke zkoumání specifické skupiny v rámci publika, fanoušků. Nastiňuje měnící se vhled akademického světa do světa fanouškovství skrz komparaci různých prací o této tematice a informuje o obecných kvalitách fanouškovských komunit v různých časových vymezeních. Dochází k závěru, že při práci s fanouškovskými komunitami je nosné se zabývat tématy jako rezistence vůči kulturnímu průmyslu, komunitní aspekt fanouškovství, aktivita a pasivita fanouška, a jeho reprezentace na akademické půdě a v médiích samotných.
|
|
|
Proměny v subkulturách pod vlivem marketingové komunikace na příkladu hip hopové subkultury
Kolská, Martina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce se věnuje popisu jevu, při kterém se z alternativních subkultur stávají zdroje inspirace pro vytváření nových trendů a způsobů prodeje. Tento jev přispívá k procesu splynutí subkultur s dominantní kulturu. Jedná se o opakující se jev, jímž prošly všechny významné subkultury historie, některé i opakovaně. Trh neustále hledá nové trendy, nebo se snaží recyklovat ty staré. Nejčastějším zdrojem se stávají právě subkultury, které jsou nositeli nového stylu života a často šokujících nebo alespoň odlišných módních trendů. Marketingová komunikace je závislá na těchto nových vlivech, které jsou hnací silou konzumu. Pomáhají totiž vytvářet nové produkty a dávají těm starý nový život Tímto způsobem zvyšují jejich přitažlivost. Stejně to platí i u značek. Subkultury tímto působením postupem času splynou s masovou kulturou. Ačkoliv ji ovlivňují, nikdy nebudou schopny narušit její struktury a převzít její místo. Jakmile jsou subkultury využity tímto způsobem, přicházejí o své charakteristické rysy, odlišnosti a autenticitu. Stávají se z nich komodity, které se nachází na trhu bez dalších souvislostí, které jsou jim poskytovány jen v rámci subkultury. Hip hopová subkultura je v současné době velmi populární. Již několik desítek let přináší nové komunikační prostředky, styly a trendy. Za dobu své existence se hip hop...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv marketingové komunikace na fenomén hipster
Žertová, Kateřina ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje rozboru hipsterské kultury a vlivu marketingu na jeho pozici v masové kultuře. Hipster je označení pro člena alternativní kultury, která má počátky v polovině 20. století. Cílem práce je popsat, jaký má masová kultura a marketing vliv na charakter hipsterů a nástin potenciálního budoucího vývoje tohoto fenoménu. Práce začíná úvodem do problematiky hyperkonzumní společnosti a její historie pro vymezení motivů spotřeby hipsterů a mainstreamu. Nadspotřební kultura funguje mimo jiné na základě okázalé spotřeby, kterou se projevují i hipsteři, přestože společnost za ni kritizují. Dále práce vymezuje vznik a vývoj fenoménu, na což navazuje popis charakteristiky současných hipsterů. Pro zkoumání identifikace hipsterů ve většinové společnosti se práce věnuje také procesu, kdy se o jejich existenci zbytek populace teprve dozvídá, zda jim rozumí a jak na ně reaguje. Z diskuze vyplívá, že vztah mezi těmito kulturami lze považovat spíše za negativní, ale přesto do určité míry blízký kvůli obdobným motivům spotřeby. Práce proto zkoumá, zda jejich kultura může zčásti sloužit jako kulturní kapitál značek pro formování marketingových strategií mířených na další cílové skupiny. Na marketing se v tomto rozboru nahlíží jako na médium pro oboustranný přenos symbolů mezi kulturami....
|
|
|
Role populární kultury v umění ve Velké Británii a Československu v 50. a 60. letech 20. století
Vrkotová, Lucie ; Alt, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
Diplomová práce komparuje role pop-artu a populární kultury v umění ve Velké Británii a Československu v 50. a 60. letech 20. století. V práci si budeme všímat vztahu populární kultury a umění v obou zemích na pozadí odlišných dobových společensko-politických kontextů. Na počátku práce vymezíme pojmy populární kultura, populární umění, pokusíme se obecně definovat i samotný pojem umění. V práci neopomeneme charakterizovat základní znaky britského a amerického pop-artu. Z britské a československé scény daného období vybereme typické představitele pop-artu (jednotlivce nebo skupiny) a na těchto konkrétních příkladech budeme sledovat jak shodné znaky, tak odlišnosti v jejich tvorbě, podmíněné specifikou kulturního i společenského nastavení obou společností. V práci si zároveň budeme všímat i výtvarných technik, případně technologií využívaných v pop-artu, alespoň rámcově i vazeb na soudobou populární hudbu, architekturu a literaturu.
|
host ::
RSS.